Básničky k recitaci
ÓDA NA LELKY
Emanuel Frynta
Kromě paní učitelky
celá třída chytá lelky,
tlustý, tenký, malý, velký,
sedí jako přišití,
hledí něco chytiti.
Už je lelků plná třída,
okna, skříně, stůl i křída,
nadarmo se nepovídá,
že se dílo podaří,
když se ruka k ruce přidá.
Někdy se to vydaří.
Jenom paní učitelka,
chudák nešťastná, div nelká,
nechytila od pondělka
ani jediného lelka,
jí se totiž nelekne
nikdo, ani lelek ne.
JAK TAŠKÁŘ NAPÁLIL TAŠKÁŘE
Jiří Žáček
Kráčí taškář z Horní Lhoty,
nese pytel popela.
Až já kápnu na hlupáka,
ošidím ho zvesela!
Kráčí taškář z Dolní Lhoty,
nese pytel žaludů.
Až já kápnu na hlupáka,
já ho šetřit nebudu!
Potkali se na rozcestí,
sesedli se k oddechu.
"Copak neseš?"
"Pytel mouky!
A ty?"
"Pytel ořechů!"
Taškáři se dohadují,
křikem plaší lesní zvěř.
"Dám ti mouku za ořechy!
Neproděláš, to mi věř!"
Vzali pytle a šli domů.
Hopsa hejsa hopsasa!
Viděli jste milí zlatí,
takového ťulpasa?!
A když pytle rozvázali,
smích jim ztuhl na tváři.
Čert vem toho podvodníka!
křičí oba taškáři.
MALÁ ZMOKLÁ SLEPICE
Jiří Žáček
Koko-koko-kolegyně,
kamarádky z ulice,
ještě na to myslím s děsem –
zdálo se mi včera, že jsem
malá zmoklá slepice!
Koko-koko-kolektivně
seděla jsem na hřadu,
snášela jsem, kdákala jsem
pronikavým kvočním hlasem,
když měl kohout poradu.
Koko-koko-koncem týdne
přišel sedlák: Puť, puť, puť!
Popadly mě silné dlaně:
Zejtra budeš na smetaně!
Zkrátka horor! Dobrou chuť!
Koko-koko-kolegyně,
Katko, Hanko, Alice –
upřímně mi odpovězte,
taky se vám zdává, že jste
malé zmoklé slepice?
MOJE TUŽKA UŠATÁ
Jan Vodňanský
Moje tužka ušatá
poskakuje sem a tam
Buďto píše nebo kreslí
neptá se mě vůbec jestli
může papír počmárat
proto tužku svou mám rád
Buďto čmárá nebo píše
zvířata i jejich skrýše
kreslí když ji napadnou
květy které nezvadnou
Moje tužka všeho schopná
včera vyskočila z okna
vyvolala paniku
rejdila po chodníku
Moje tužka ušatá
poskakuje sem a tam
Tuhu má a taky uši
všechno slyší nebo tuší
láká kluky děvčata
Moje tužka ušatá
Tygrův den
Jan Vodňanský
Tygr vstává z postele
pěkně si ji ustele
a pak cvičí rozcvičku
tygří pozdrav sluníčku
Máma tygra umyje
ať je chloubou Indie
pak mu pruhy učeše
ať je světu k potěše
Hopla hop a dupy dup
tygr běží na nákup
a pak s mámou tygřicí
sype kaši skořicí
Když má dobrou náladu
metá salta pozadu
čuchá vůni u kytek
ve vsi plaší dobytek
Veselo je v pralese
tygr palmou zatřese
kokosové ořechy
padaj´ domkům na střechy
Tygr domů metelí
za laskavou postelí
na dobrou noc hubičku
pak se stulí v klubíčku
Malovaná pohádka
Jiří Žáček
Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Koho do ní namaluju,
aby byla v pořádku?
Princeznu a Babu Jagu?
Draka, co má dračí spády?
Honzu nebo loupežníky?
Sebe a své kamarády?
Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Potom vám ji celou povím,
umím ji i pozpátku.
Vlastní podobizna
Josef Brukner
Až se jednou namaluju,
určitě mně poznáte
podle očí, podle nosu,
podle tváře pihaté.
A když si pak spolu vyjdem
na kratičkou procházku,
nebude vám vůbec vadit,
že jsem jenom z obrázku.
Že mám oči vodovkové
a že jsem si na míru
ušil šaty zbrusu nové
z balicího papíru.
Kulatý svět
Jan Skácel
Co kulaté je, to se koulí
brambory, mráčky, taky míč,
za kopec skutálí se slunce
a už tu není, už je pryč,
a celý den se odkutálel,
stmívá se rychle, chodí tma,
a děti vracejí se domů,
tam na ně čeká maminka,
má pro každého hrnek mléka,
noc si už šlape na paty,
a jak to čerstvé mléko chutná
z hrníčku, jenž je kulatý.
Krámek
František Halas
Kdeco vám tam prodají:
špendlíkové semínko,
růžky ptačí,
opentlené malinko,
rychlost račí,
kůži vody,
strach osiky,
pírko škody,
ententyky,
chyceného bycha,
mňouky kočičí,
za pět prstů ticha,
i-á osličí,
usušený sníh,
hadí korunky,
chlupy na dlaních,
tečky z verunky,
jenom dírky,
jenom dírky
do jehel tam nemají.
Zlý pes potkal zlého psa
Josef Kainar
Vsadili se o kus šunky,
kdo dřív zemi přehopsá.
Běželi, a pořád spolu,
nahoru a zase dolů,
přes palouk a přes potok,
hupky, hupky, skok a skok,
pořád šňupák při šňupáčku,
přes plůtek a na přeskáčku,
kolem pěti chaloupek,
přes pole a přes kaluže,
žádný lépe, žádný hůře,
tlamka s tlamkou, noha s nohou,
teď už sotva chodit mohou,
už jen lezou po čtyřech.
A když oba ztratí dech,
tož se oba od únavy
svalí rovnou do té trávy.
Celé léto v trávě spali,
než se trochu zbráborali.
Co se stalo s šunkou, děti?
Tu jim spapal
pejsek třetí.
Jak se staví plot
Jan Skácel
Jedna tyčka, druhá tyčka,
třetí tyčka, potom kůl,
čtvrtá napříč jako příčka,
hned tu máme plotu půl.
Druhou půlku uděláme
jako první plotu půl,
pátou tyčku k šesté dáme,
další příčku, další kůl.
Dřív než vítr plůtek sklátí,
nahrnem ke kůlům zem,
a až bude pevně státi,
honem ten plot přelezem.
Vosa parádnice
Karel Šiktanc
Nad zelenou louží
vosa bosa krouží
už snad od pátku.
Bříško, krk i záda
prohlíží si ráda
v lesklém zrcátku.
Kroutí se a kroutí
v zelenavém proutí,
pyšně nosí nos.
„Jak mi to dnes sluší!
Já jsem, na mou duši,
nejkrásnější z vos!“
Venku před maštalí
čtyři koně stáli,
bílé hříbátko.
Hříbě zasmálo se,
rozběhlo se v rose,
vypilo té vose
zrcátko.
Bleší cirkus
Miloš Kratochvíl
Celá vesnice se těší –
zavítá k nám cirkus bleší!
V pátek přišel na náves
tulák a s ním starý pes.
„Tak jsem u vás!“ tulák volá.
„Já, pes Rek a bleší škola!
Kdo má deset korun v hrsti,
smí hladit psa proti srsti!“
Přihlásil se truhlář Pech,
pohladil psa po zádech
a psí blechy na to tata
změnily ho v akrobata.
Skákal jak stín čertích rohů,
dal si za krk pravou nohu…
„Vidíte to!“ tulák křičí,
„jak s ním blechy krásně cvičí!“
Tak vypadá cirkus bleší.
Kdo ho nezná, ať se těší!
Slon
Jiří Dědeček
Mně se nejvíc líbí slon,
chtěl bych mít nos jako on.
Nosil bych ho omotaný kolem těla,
celá naše třída by mi záviděla.
Prostě bych se jednou rád stal slonem,
jenomže to nepůjde tak honem.
Nebude to lehké, já to vím,
pro začátek aspoň hodně jím!
Ufo, ufo, ufoni
Jiří Žáček
Ufo, ufo, ufoni
přiletěli k Mimoni,
snesli se k nám na zahradu
pod velikou jabloní.
Je to vážně k nevíře –
vyskákali z talíře
a hned se mě vyptávali,
co jsem vlastně za zvíře.
Já jsem člověk, živý tvor,
přednáším jak profesor,
nejmoudřejší ze všech tvorů,
vládce země, vod i hor…
Řehtali se velice:
Jste jen pyšné opice!
Máme pro vás připravenou
rezervaci v Africe!
Světovláda člověčí
zeměkouli nesvědčí,
experiment Člověk končí,
ohrožoval bezpečí!
A mě hrůzou polil pot,
vždyť jsem člověk a ne skot…
A v tom začal zvonit budík,
což mi prvně přišlo vhod.
Jdu se projít k potoku,
pes mi běží po boku…
Přestaň strašit lidi ve snu,
zatracený Hitchcocku!
Dva sysli
Libor Machata
Dva sysli se sešli
když z kopečka sešli
byli řádně sešlí
jen pletli nohama.
Vylezli na jedli
aby se najedli
jedli houby jedlý
plnýma prackama.
Pivo pili s pílí
až se přiopili
usnuli a opylili
kytky vousama.
Vzduch se náhle víří
přilétli dva výři
a ty spící syslíky
zhltli i s chlupama.
